Gestalt přístup v koučování
Anotace
Tento článek je výňatkem z autorovy knihy Práce s lidmi (2008) a pokouší se nabídnout přehled základních prvků Gestalt přístupu, které mohou s užitkem obohatit standardní koučovací proces. Hlouběji je možné se s nimi seznámit ve výcviku v koučování a socioterapii vedeném Milanem Bobkem jako jedním se spoluautorů výše uvedené publikace.
Koučování může někdy trpět tendencí být příliš racionálním a pouze komunikačním a občas i zbytečně teoretickým způsobem podpory klienta. Inspirace z moderní Gestalt terapie, která je zaměřená na zdůraznění prožívání tady a teď a na vytváření zážitkových experimentů na míru aktuálních potřeb klienta, tedy může být vhodným doplňkem, který koučování dodá adekvátní zkušenostní materiál.
Článek obsahuje i několik konkrétních příkladů a kazuistik z autorovy koučovací praxe.
Klíčová slova
Psychika funguje na bázi neustálých změn v rozlišování figury a pozadí; Filozofickými zdroji Gestalt přístupu jsou existencialismus a fenomenologie; Teorie pole; Celostní přístup – celek je více, než součet částí; Nedirektivnost, důraz na vnitřní zdroje, sebeorganizaci a sebeaktualizaci klienta; Zaměření na aktuální prožitek a na situaci tady a teď; Využívání procesu uvědomování; Zdůrazňování kontaktu a porozumění fázím kontaktního cyklu; Uzavírání a dokončování tvarů; Paradoxní teorie změny; Fixovaný Gestalt; Tvořivý experiment; Dialog na více židlích; Dynamický procesní přístup; Kotvení zdrojů; Práce s polaritami; Rozhovor mezi částmi osobnosti; Top dog a Under dog; Tvořivá práce s fantaziemi, představami, metaforami a sny.
Aranžmá Gestalt experimentu v koučování
Anotace
V následujícím textu uvádíme výsledky našich zkušeností, jak nejlépe zaranžovat zážitkový Gestalt experiment na několika židlích v rámci koučování.
Efektivnost nedirektivního koučování
This work was inspired by a lack of consultancy effectiveness in Czech Republic in general, as assessed by the clients. There is a widespread feeling that consultants just do not deliver what is expected from them. In many projects consultants are not able to respect basic principles of dealing with people as with free and independent personalities who are well able to be experts on their own business. Practice as well as management literature show, that if people are treated in a directive way, they tend to refuse solutions given them from outside.
I felt that clients are worth of a more respectful form of help from consultants. That is why in this dissertation we investigate the effectiveness of one of the non-intervention consultancy methods – a nondirective coaching. Some comparisons with more directive approaches - such as mentoring, counselling and expert consulting - are also made, but the main aim of this work is to find conditions under which nondirective approach can be efficient and offer guidance how it should be offered to bring clients required benefits.
The research has been conducted on the experiences of a group of 24 coaches (listed in an Appendix No. 1) representing different nondirective schools and of their clients. The primary sources also include material from my own coaching sessions as activities of a new consultancy division of NEWTON Group and data collected during my two-year-long training in coaching as well.
Milan Bobek, 2003
Vytváření rozvojových a terapeutických komunit
V tomto článku se zaměřujeme na jedno z témat sociální psychologie, kterým jsou malé sociální skupiny, a to se zvláštním důrazem na fungování seberozvojové a terapeutické komunity.
Text se nejprve krátce dotýká otázky sociální, jazykové a percepční konstrukce reality, což je důležitý koncept, pomocí něhož sociální psychologie posuzuje způsoby, jakými si lidská psychika vytváří představu o materiálních i nemateriálních skutečnostech externího světa. Percepce a atribuce vzniklé na základě sociálních interakcí tak mají výrazný vliv na naše sebepojetí i na ustavování mezilidských vztahů a fungování sociálních skupin vůbec.
Poté článek nastiňuje nejvýznamnější prvky teorie malých skupin z hlediska sociální psychologie a popisje několik forem praktického fungování týmů, se kterými se setkáváme v lektorské práci. Jedná se zejména o skupinové koučování, moderování skupinové práce a vedení seberozvojových kurzů. Dále text prozkoumává podmínky účinnosti skupinové psychoterapie, které jsou využitelné jak pro vytváření komunit, tak i pro použití ve vzdělávacích kurzech, a to zejména těch koučovacích.
Nakonec se hlouběji zaměřujeme na jednu z podob terapeutického působení malé skupiny, kterou je metodika vytváření komunit amerického psychoterapeuta Scotta Pecka.
Závěrem jsou shrnuty nejdůležitější podmínky, které umožňují i v dlouhodobých vzdělávacích skupinách, jako jsou například roční a delší koučovací kurzy, využívat takové komunitní prvky, které zintenzivní a podpoří osobní rozvoj účastníků.
Etický kodex kouče
Obsahem tohoto článku autora Milana Bobka (FBE Praha) je etika v práci kouče.
Jako akreditovaný kouč supervizor a spoluzakladatel České asociace koučů (ČAKO) jsem se podílel na přípravě etického kodexu kouče pro ČAKO a mám tudíž zkušenosti nejenom jako aktivní kouč z práce s klienty v terénu, ale i s nastavováním standardů v dané profesi.
Cílem tohoto textu bude popsat, s jakými etickými problémy se v oblasti koučování u nás nejčastěji setkáváme v praxi a podívat se, jaká řešení pro ně nabízejí etické kodexy tří odborných asociací, které v současnosti v Česku působí, tedy české pobočky ICF (International Coach Federation), ČAKO (Česká asociace koučů) a EMCC (European Mentoring & Coaching Council).
Zároveň zmíníme citlivá místa v procesu přípravy kodexu České asociace koučů a při jeho zavádění do praxe a stručně zhodnotíme šance uvedených kodexů účinně kultivovat koučovací profesi v Česku.
Koučovací kompetence ICF
Zde uvádíme přehled základních koučovacích kompetencí, jak je definuje International Coach Federation (ICF).
Akreditační řád ČAKO
Zde přebíráme aktuální Akreditační řád České asociace koučů.