Moderování (neboli facilitace) je forma skupinové práce, kdy nezávislý moderátor pomáhá skupině společně řešit nějaké téma, usnadňuje a koordinuje shodu mezi účastníky, ale do vlastních řešení povětšinou nezasahuje a nevstupuje do nich svými odbornými vstupy. Nositelem obsahu a řešení je skupina. Moderátor či facilitátor se zaměřuje na posilování skupinové dynamiky a na podporu skupinových procesů, aby se všichni optimálně zapojili a společná práce postupovala efektivně k cíli.

Moderování se používá například u skupinového řešení problémů, při pracovních poradách, pro vedení workshopů zaměřených na vytváření nových postupů, u rozvojových a vzdělávacích skupinových setkání a u všech dalších témat, kde má smysl, aby se řešení účastnilo více osob.

Postup moderování skupinové práce

Moderování zpravidla probíhá v několika typických fázích.

První z nich je přípravná, ve které dojde k vyjednání zadání se zadavatelem.

Po úvodu samotného setkání, zahájení a sdělení zadání jsou účastníci seznámeni se specifiky moderace, podělí se o svá úvodní očekávání a porozumění zadanému tématu. Pak dojde k dohodě o pravidlech spolupráce a následně probíhá společné přesné specifikování a konkretizace cílů, ke kterým chce tým dojít, aby si je každý mohl hmatatelně představit a nedocházelo později k nedorozuměním.

Jsou-li vyspecifikovány měřitelné výstupy, na kterých se všichni shodnou, hledá skupina nejlepší metody práce, pomocí nichž by bylo možné dojít k výsledkům. Pak teprve probíhá hlavní část skupinové práce, často i v rozdělení na menší skupinky, která může sestávat i z několika různých forem. Nakonec dojde ke společnému závěrečnému zhodnocení, čeho se podařilo společně dosáhnout a jak jsou účastníci s výsledkem i postupem spokojeni, a to včetně zpětné vazby, co by se příště dalo ve skupinovém procesu zlepšit. V závěru jsou určeny následné kroky pro nejbližší období.

Během moderování se odehraje nepřeberné množství interakcí, při kterých facilitátor používá různé metody a techniky skupinové práce. Například strukturování diskuse se často provádí za pomoci zaznamenávání vstupů jednotlivých účastníků na flipchart, a to ve formě lineárního zápisu, obrázků, schémat, grafů, strukturovaných nálepek či myšlenkových map.

Ve vztahu k účastníkům moderátor zvládá dynamiku skupiny, klade dobré a jasné otázky, naslouchá, pracuje s jednotlivci i s celou skupinou, pomáhá týmu rozhodovat se v náročných okamžicích dilemat, kdy existuje více variant postupu apod. Také průběžně aktivizuje či naopak usměrňuje jednotlivé diskutující a řeší vznikající konflikty.

Techniky skupinového řešení problémů

Při skupinovém řešení problémů je možné také využívat nepřeberné množství kreativních technik, například brainstorming, brainwriting, synektiku, strukturování návrhů a témat jednotlivých účastníků písemnou formou na samostatné lístky a jejich následné společné třídění, seskupování, strukturování a další zpracovávání témat apod.

Také se zde s užitkem uplatní technické pomůcky pro strukturování problémů jako je projektové řízení, schematická znázornění např. formou grafu rybí páteře, šestislovného grafu apod.

Často bývají též používány standardní analytické techniky jako je PEST, 7S a SWOT analýza, analýza silového pole, analýza rizik, atd.

Nabídne-li moderátor účastníkům ve vhodnou chvíli některou z těchto technik a ta bude vhodně odpovídat řešenému tématu a aktuální potřebě skupiny, bývá její použití velmi účinné a pomáhá skupině se rychle posunout k cíli.