Excel už na řízení kvality nestačí

Rozhovor s Tomášem Markem o softwaru PeakAvenue, FMEA a řízení rizik napříč průmyslem

Specializovaný software pro řízení kvality už dávno není doménou jen automotive. Firmy ve strojírenství, chemii, farmacii i potravinářství se bez něj stále častěji neobejdou – a velcí odběratelé ho začínají přímo vyžadovat. O tom, proč Excel přestává stačit, jak fungují softwarové platformy PeakAvenue (IQ-APIS, PLATO) a komu ve firmě dává smysl tyto nástroje představit, jsme mluvili s Tomášem Markem, lektorem a konzultantem FBE, který se dlouhodobě věnuje metodám FMEA a softwarové podpoře řízení kvality.Společnost FBE se v letošním roce stala partnerem firmy PeakAvenue pro český a slovenský trh a společně přinášejí firmám moderní nástroje pro řízení kvality v celém životním cyklu produktu

Co vlastně PeakAvenue dělá? Jak byste to vysvětlil manažerovi, který není „kvalitář“?

Tomáš Marek:
 PeakAvenue je náš partner pro softwarovou podporu managementu kvality – hlavně v oblastech, které souvisejí se životním cyklem produktu. Od návrhu a konstrukce, přes ověřování, až po sériovou výrobu.

V automobilovém průmyslu se tomu říká APQP cyklus, ale ten princip není jen „pro auta“. Stejné potřeby mají firmy v řadě dalších odvětví – potřebují systematicky řídit rizika, udržet stabilní kvalitu a mít prokazatelné argumenty směrem k zákazníkům i auditorům.

PeakAvenue k tomu dodává software, který firmám pomáhá tyhle činnosti dělat rychleji, přehledněji a do větší hloubky, než je dnes možné v Excelu.

Zmiňujete FMEA. Co to konkrétně znamená v praxi?

FMEA je zkratka z anglického Failure Mode and Effects Analysis – v češtině se používá výraz analýza možných vad a jejich důsledků.
V praxi to znamená, že:

• rozložíte proces nebo výrobek na jednotlivé kroky / komponenty,
• pro každý z nich posuzujete, jaké chyby mohou nastat,
• jaký by měly dopad na zákazníka, bezpečnost, náklady či reputaci,
• a jaká opatření je potřeba zavést, aby se riziko snížilo.

U složitých produktů nebo procesů to nejsou desítky, ale klidně tisíce položek. Excel na to kdysi stačil, když se pracovalo hodně „nalehko“ a v menší míře detailu. Dnešní standardy kvality jdou ale mnohem hlouběji – a tam se Excel stává spíš brzdou než pomocníkem.

V čem je tedy specializovaný software lepší než tabulky?

Když to řeknu jednoduše:
V Excelu trávíte většinu času hledáním.
 Ve specializovaném softwaru většinu času analyzováním a rozhodováním.

U velkých FMEA tabulek v Excelu lidé jen nekonečně „scrollují“, těžko filtrují a vazby mezi chybami, kroky procesu a výslednými dopady jsou schované někde v buňkách. Udržet to při životě v čase je prakticky nemožné.

Softwary PeakAvenue (IQ-APIS a PLATO):

• pracují databázově, není to jako jedna obří plachta,
• umožňují rychle prokliknout od konkrétní chyby k procesu, opatření, zodpovědné osobě i hledat v historii,
• umí síťovat chyby – tedy ukázat, odkud se berou, kam „tečou“ a jak se šíří systémem,
• generují přehledné formuláře a reporty pro audit i management.

Typická úspora? Běžně vidíme 30–50 % času dolů oproti práci v Excelu. A to se bavíme o týmech, kde FMEA a související dokumenty zaberou desítky člověkodnů ročně.

Jaký je rozdíl mezi IQ- APIS a PLATO?

Funkčně jsou si ty nástroje zhruba z 90 % podobné – oba řeší FMEA, procesní mapy, kontrolní plány, práci s databází chyb a jejich vazbami.

Rozdíl je hlavně v uživatelském prostředí a „filozofii“ práce:

• IQ-APIS je více stromově orientovaný – struktury, rozpad, vazby jsou vizuálně jako „pavouk“,
• PLATO je spíš adresářově-datový, připomíná strukturu adresářů ve Windows.

Rád to přirovnávám k rozdílu mezi Androidem a Applem. Umí v zásadě totéž, ale jinak vypadají a jinak se v nich pracuje. Pak už záleží na preferencích firmy, co je jim bližší. Ve „fanouškovských táborech“ máme zastánce obou platforem.

Důležité je, že obě podporují síťování chyb a pokročilé analýzy – to je to, co dnes zákazníci opravdu potřebují.

Jaké firmy tyto nástroje nejčastěji využívají? Je to jen automotive?

Rozhodně ne jen automotive, i když tam to celé historicky vzniklo a velcí zákazníci jsou tam nejhlasitější. Typické oblasti:

• konstrukce a výroba hmotných produktů – strojírenství, automotive, výrobci komponent, ocelové konstrukce,
• chemický průmysl,
• farmacie a potravinářství – FMEA jsem nasazoval i u výroby léčiv,
• další segmenty, kde se řeší bezpečnost a spolehlivost.

Použitelnost je překvapivě široká. Stejné principy řízení rizik by šly použít třeba i na výškové ocelové konstrukce, mosty, bezpečnostní prvky, prostě všude tam, kde chyba může mít vážné následky. Existuje i varianta FMEA pro software (MSR – Monitoring and System Response), která se používá například pro řídicí jednotky v automotive. Tam vidím velký nevyužitý potenciál – podobné principy by velmi dobře šly aplikovat i na IT bezpečnost, bankovní systémy nebo firewally. Metoda je připravená, průmysl IT ji zatím jen naplno neadoptoval.

Zmínil jste, že velcí zákazníci už Excel vůbec neakceptují. Jak to vypadá v praxi?

U řady klíčových zákazníků – typicky BMW, Mercedes a další OEM – platí jednoduché pravidlo:
„Chceš být dodavatel? Používej software, ne Excel.“ Z pohledu zákazníka je to logické. Potřebuje, aby dodavatelé:

• měli FMEA prokazatelně pod kontrolou,
• sdíleli data ve standardizované formě,
• byli schopni rychle identifikovat zdroj chyb a reagovat.

Je jim většinou jedno, jestli používáte IQ-APIS, PLATO nebo jiný uznávaný software. Ale tabulky v Excelu už prostě neberou. A upřímně – není se co divit.

Jak vypadá typický projekt nasazení těchto nástrojů ve firmě?

Moje role je konzultant a moderátor. Obvyklý postup:

1. Výběr softwaru

• Pokud má firma globální standard (např. rozhodnutí centrály v Německu či USA), jedeme podle něj.
• Pokud ne, pomáhám porovnat možnosti a zvolit platformu, která nejlépe sedí na procesy a kulturu dané firmy.

1. Nastavení metodiky

• Hodně lidí si přináší ze starých firem různé „zvyky“ – příliš jednoduché FMEA (jen pro audit), nebo naopak zbytečně komplikované.
• Cílem je najít ideální hloubku detailu: aby analýza byla užitečná a zároveň udržitelná.

1. Školení klíčových uživatelů

• Firma potřebuje core tým, který rozumí jak metodice, tak softwaru.
• Ti pak pomáhají škálovat používání do dalších týmů a závodů.

1. Pilotní projekty a rozšíření

• Začínáme na konkrétních reálných projektech, ne na „školících příkladech ze cvičebnice“.
• Postupně se know-how přenáší napříč firmou, moje role se mění na spíš připomínkovací a konzultační.

Typicky platí, že během roku až dvou se investice do softwaru a zavedení vrátí – a to ještě nepočítám snížení reklamací, přezpracování a krizových zásahů. Prevence je vždy levnější než hašení požárů, ať už v průmyslu, nebo u zubaře.

Kdo jsou uvnitř firmy ti správní lidé, kterým má smysl tyto nástroje představit?

Zjednodušeně: všichni, kdo mají v rukou vývoj, validaci a kvalitu produktu.
Konkrétně:

• manažeři kvality a jejich týmy,
• projektoví manažeři pro vývoj nových produktů,
• vývojáři / konstruktéři,
• průmysloví a procesní inženýři, technologové,
• launch manažeři a lidé, kteří zodpovídají za náběh sériové výroby.

Výroba je obvykle partner, ale nositelem FMEA projektu bývá kvalita, průmyslové inženýrství nebo vývoj, podle toho, zda jde o design FMEA (návrh produktu) nebo procesní FMEA (výroba).

Pro HR a lidi zodpovědné za vzdělávání je dobré vědět, že školení FMEA a práce se softwarem má největší dopad právě u těchto rolí.

Co jsou nejčastější „aha momenty“, když firma poprvé přejde ze stávající praxe na FMEA v softwaru?

Vidím dva typy „aha“:

1. Aha metodické:
    „My jsme vlastně spoustu věcí vůbec neřešili.“
   Firma díky FMEA zjistí, kolik rizik dosud zůstávalo mimo pozornost – a kde jsou skutečné priority.
2. Aha softwarové:
    „Netušili jsme, kolik času jsme zabíjeli v Excelu.“
   Když lidé zjistí, že v softwaru udělají stejnou práci za polovinu času a s větší jistotou, obvykle už se k tabulkám vracet nechtějí.

A co na té práci osobně baví vás?

Jsem „technický typ“ – baví mě procesy, výtěžnost, časy, kvalita, počty chyb, ne jen finanční tabulky.
To, že se díky téhle práci dostanu:

• jednou do chemické firmy,
• jindy do elektroniky,
• pak do klasické strojírny,
• nebo k výrobě léčiv a potravin,

je pro mě velká výhoda. Vidím, jak se věci dělají v různých oborech, i to, jaké slepé uličky už nemá smysl opakovat.

Pro firmy je to výhoda v tom, že přináším zkušenost z jiných odvětví – díky tomu nemusejí platit za stejné omyly dvakrát.

Kam podle vás směřuje další vývoj těchto nástrojů?

PeakAvenue už dnes nekončí u FMEA.
Směr je jasný:

• rozšiřování portfolia o další nástroje, třeba pro statistické řízení procesů (SPC),
• větší propojení dat napříč životním cyklem produktu,
• lepší vizualizace pro management – aby bylo na první pohled vidět, kde jsou ztráty, rizika a kde se investice do zlepšení nejvíc vyplatí.

Krátce řečeno: od „máme formulář pro audit“ k „máme živý systém, který pomáhá dělat lepší rozhodnutí“.

Pozvánka na online webinář: FMEA s podporou APIS

Společnost FBE, jakožto partner firmy PeakAvenue, zve čtenáře na online webinář:

„FMEA s podporou APIS“
28. 1. 2026 od 10:00 (online)

Na webináři budou podrobně představeny možnosti softwaru IQ-APIS v praxi – včetně ukázek, jak zrychluje práci na FMEA, jak pomáhá síťovat chyby v procesech a jaké manažerské reporty umí generovat.

Více informací a registrace: https://fbe.cz/kurzy/fmea-s-podporou-apis/

Pokud ve vaší firmě řešíte kvalitu, náběh nových produktů, čelíte náročným OEM zákazníkům nebo jen máte pocit, že Excel začíná být úzké hrdlo, dává smysl se k tématu FMEA a specializovaného softwaru vrátit. Ideálně dřív, než to po vás začne oficiálně vyžadovat váš klíčový zákazník – nebo auditor.